BIG Day v Norsku
Jeden z poslednich nezapomenutelných Snowkiting BIG Dayz s bráchou.
Sestřih jednoho dne, jednoho výletu, 3 snowkiterů a nádherných zážitků, který nám krásný den 3.3.2013 připravil. Special THX kamarádovi Ivoshovi za organizaci tripu. Byl to zážitek do konce života.
Třetí den na Snowkitu v Norsku vstáváme jako vždy brzo ráno abychom měli co nejvíce času strávit na place a taky už jsme nedočkavý jak se těšíme na další den. Dnes ale musíme počkat až na speciální konvoj , až obrovský náklaďák s radlicí nám protáhne cestu. když fouká nebo sněží tak všichni musí počkat na konvoj, jinak hrozí zapadnutí a zablokování silnice a mastná pokuta.
Konvoj nás pouští pouze na první spot Oerten a dál smějí už jen náklaďáky. To nikomu ale nevadí, protože tady fouká krásných 8ms je azuro a donekonečna bílo.
Sníh je po včerejšku sfoukaný a vítr vytvořil sastrugi = spičatý vlny od větru, po kterých se hodně blbě jede. Při velké rychlosti to vibruje s kolenama že nepomůže ani kondro forte. Sníh je velmi rychlý a proto bereme 8ky draky. Ja s brachou Accesse a Ivosh Flysurfer speeda. V batohu jeste pro sychr 12ku, sneznice, hulky, svačinu, vodu, vysílačku, kameru.
Stoupáme proti větru, na vydálené vrcholky. První v cestě je Oklenutan 1281. Na vrcholku je malé prašanové jezírko, kde dáme pár přejezdů a fotek.
Pokracujeme pres nasi oblibenou Urampu a cestou se zastavujeme na každém prašanovém poli který se musi zorat. Sníh je nestabilní a dělá takové sněhové desky. Ještě že to tu není lavinové.
Nastavuju kameru na kopec a domlouvám se s bráchou a Ivoshem že by mohlo bejt pěkný kdyby to vyjel nahoru a pak nějaký pěkný sjezd dolu. Je tam pěkný kopec a nahoru se nedá pořádně dostat protože to fouká z kopce dolu.
Při poryvu to bráchu čapne a jak kopne prknem do svahu tak utrhne pěknou lavinu. Koukám na to a když vidím že je všechno OK tak křičím radostí jak se povedlo natočit pěkný záběr.
Blížíme se k jezerům která jsou poblíž Dyranutu a v nohách už máme hromadu kilometrů. Cestou dolu dávám s bráchou pekný freeride a najednou narazim na cestu od skůtru pod sněhem kterou a hodím takovýho tigra že si vlastním snowboardem přeseknu šnůry od kita. Napřed nechápu proč ten kite tak divně leží ale hned jak se ho snažím restartnou zjištuji že od baru nevedou žádný šnůry. Co teď silnice je několik kilometrů daleko a pěšky v tomhle sněhu je to na několik hodin. Naštěstí v batohu je náhradní kite který má stejný bar a tak zachvíli mám kita v cajku a pokračujeme dál.
Ale rozhodujeme se že karambolu už dneska stačilo a tak namíříme zpátky. Zkoučíme to přímou cestou, ale dorazili jsme k obrovskému srázu, takže stojíme nahože na velkém převisu a koukáme dolu na prudký svah. No po tom co spadla ta lavina na to minikopečku tak to raději neriskujeme a jedeme kolem po cestě pro psí spřežení, která vede dolu kaňonem. A to je úžasný v norsku že vítr je tady snad úplně všude.
Po cestě přejedeme pár jezer a kopců které jsem neznal. Dalo by se jet po jezerech, ale tam jsou sastrugi a pak to neni takový adrenalin. Takže volíme vždycky cestu přes ty největší kopce.
K autu dojíždíme za západu slunce a to nejsme zpátky jestě zdaleka poslední. Po cestě pár kiterů nedojelo neb jim zeslábl vítr. My jsme dojeli na 8kách a s 12kama zůstali za kopečkama.
Finta byla že sníh byl hodně rychlý a nebylo nutné velkých draků a menší drak je lehčí a letí ve slabším větru.
BIG DAY za námi nezapomenutelný SNK zážitek.