Ivosh volá že Bernina hlási monster day předpověď a jako bych cejtil že na tom něco bude tak hned kejvu a beru v praci v pátek dovolenou abych se mohl připojit k parádnímu tripu.
V noci před odjezdem už nemůžu dospat jak jsem nervozni, po tak dlouhé době by zase mohl přijít BigDay.
pokracovani clanku:
Bude to poprvé co vyzkouším jaký to je snowkiting ve vysokých horách na lyžích a ne na snowboardu na kterém už mám nakroucenejch pár desítek závitů.
Na spot jsme dorazili v pátek dopoledne a na place už bylo pár kiterů, který jezdí větší draky. Takže bereme také větší a tedy já 14ku a Ivo 11ku a do báglu jestě menšího draka pro jistotu. Mám také poprvé lavinový pípák který jsem si půjčil a jsem z toho nervozní protože do žádných lavin se mě fakt nechce. Ivo má ještě i nafukovací bathoh. Dneska je lavinovka 3ka a tak vyrážime vybavení pře neposkvrněné pláně směrem ke kopcům. Všichni kiteři jezdí výhradně na malém jezeře, kterému se říká gej plac (asi proto že kiteři jsou fešáci), takže během pár minut už jedeme po pláních kde před námi ještě nikdo nejel a do prašanu krásně zařezáváme první lajny směrem nahoru.
V plánu je vyjet místní sedlo Forcula di Caracal, který je na kitetracker.com známé jako Bernina Challenge, a kdo vyjede nahoru rychle tak dostane asi milion euro nebo možná i sto euro. Ale i když nejedeme závodně je výjezd do tohoto sedla celkem challenge. S bráchou jsme to už několikrát zkoušeli na snowboardu a nejtěžšší bylo projet dost prudký kaňon mezi skálama kde se musí točit malý kiteloopy a nesmí se zastavit. Vítr zde navíc občas hodí turbulenci takže občas to nahoru letí vzduchem a to se mě stalo i naposled když jsem se zapíchl hlavou do prašanu a musel jsem odstřelit draka. Tentokrát jsme pod tímto kaňonem, ale rozhodujeme se dneska sedlo nepokoušet protože vítr nad skály nafoukal pěkně tlustý serak a zavánělo to lavinou. Ivo tedy hned navrhuje vyzkoušet kam se dá dostat když budeme pokračovat po vrstevnici pod prudkým svahem. Stoupáme tedy do dalšího sedla. Ivo objevuje takovou cvičnou skalku s prudkým výjezdem a tak mě hned hecuje at vyzkouším tréninkově prudký složitějěí výjezd, ale než mě to zavolá tak zavěšuje draka na pěknou skálu. Když se mě podaří tam vystoupat tak vidím Ivoshe jak horolezí po skále v přaskáčích a sundavá draka ze závěsu. Sleduju pana učitele jak to dělá a hned to jedu za ním a hned musím konstatovat že stoupání do prudkého kopce s lyžema mnohem mnohem lepčí než se SNB. Na SNB je to hrozně náročné, na lyžích se postoj mnohem stabilnější a výjezd plynulejší pod kontrolou. To je dáno možností širokého stabilního postoje a šance udělat si krok v případě že v cestě je skála nebo led který nechci přejet. Takže trénujeme na nádherných prašanových dunách výjezdy a dolu se vždycky najde nějaká ta duna na zvorání. Když je plac hotový jedeme prubnout velký jezero Lago Bianco, kde jezdí jeden kiter a to je znamení že tam fouká. Dolu tedy parádním freeridem s drakem nad hlavou až na vodorovné jezero plné prašanu ideální pro race session, kterou zakončujeme dnešní den.
V noci se rozfoukává a ráno je nádherné jasno. Obloha oproti včerejšku totálně vymetená a my se rozdohodujeme kam pojedeme. Ivo má v hlave jeden secret spot poblíž Berniny kde údajně jedinný kiter zubař už jednou jezdil a tak to tam razíme prubnout. Podle mapy je to hračka, dojedeme autem k vleku tam vyjedeme nahoru pak hodina na skialpu a jezdíme v totálním ráji. Plány se ale hned mění po tom co pán na vleku nám oznamuje že je mimo provoz a výšlap s plnou polní 2h do kopce 1km převýšení je na nás moc velký oříšek. Tak příště až budu mít víc energetických tyčinek. Jedem zase na Berninu a na parkovišti potkáváme pana Windfenstera kamaráda Sashe Upperjohna který je známý kite freerider a nadšenec a expert na velký kopce. Dává nám rady a shodujeme se na place který by mohl být tento den dobrý. Ivo vyráží první a já stoupám za ním. Domlouváme se po vysílačce a jak je zvykem po 5minutách jsme opět úplně sami a z výšky pozorujeme stovky kiterů na gej plácku. Teda aby to neznělo že jsme borci a ostatni gejové, to my jsme byli hrozně rádi že jsme měli ten velký kus prašanu jen pro sebe, oni to dělali vlastně pro nás. Hned za prvním obzorem je nádherný prašanový val který se táhne od železnice v údoli ža nahoru pod hřeben. Je to geniální šervená sjezdovka plná prašanu asi 1km dlouhá s nádhernou vlnou na sideshore, nahoru asi 50kiteloopů a dolu freeride jak je libo. Po chvíli se připojuje Sash který testuje nový draky od Peter Linn a jak jedeme dolu on to dává vzduchem a létá tam desítky metrů daleko jak na paraglide. Má to v paži..
Dávám pořád nahoru a dolu a nemůžu se nabažit až když zjistím že jsem úplně sám volám Iva přes vysílačku kde je. Volá že dolu pod kopcem proti větru je rokle a údolí které je nádherné že to je jako v pohádce. Jedu hned dolu a nemůžu ho nikde najít, až přijedu na hranu svahu kterou tvoří dlouhatanánská rokle plná prašanu který se tak třpytí že to vypadá jak rokle pokladů. Úplně škoda v tom jezdit. Stojím na hraně svahu a točím Iva a Sash najednou přiletí s kitem nad hlavou krásně nad roklí. Musel letět alespon 500metrů do dálky, vypadá to krásně ale není to nic pro nás smrtelníky. Rokle je tak prudká že se až bojím do ní najet abych nestrhl lavinu. Na kameře to nevypadá protože gopro všechno hrozně vyžehlí. Když sjedu dolu naskytne se ten nejkrásnější pohled. Je 12h slunce skoro kolmo nad námi, na záběru to vypadá jako západ slunce ale to je dáno tím že ten svah byl tak nahoru až ke slunci. Výjezd nahoru touto roklí je neuvěřitelně krásný zážitek. Jedete do kopce v tom nejhlubším prašanu do prudkého kopce a vybírám si svojí cestu přes menší duny. Parádní freeride, ale do kopce. Nahoru to bylo asi 50 kiteloopů a dalo se pokračovat ještě dál výš.Já ale jedu dolu a dělám si záběr na kameru v ruce, kterou jsem zjistil až dole nemám zapnutou a navíc jsem při tom blbnutí naapomněl řídít draka který spadl do rokle. Naštěstí mám lyže a rozmotání draka je tak asi 100x rychlejší než se snowboardem, se kterého bych se musel zout a brodit se po pás ve sněhu nahoru a dolu.
Po zbytek dne pokračuje v pohádkovém duchu, draci létají, princezny jsou doma, a my si užíváme tohoto BIG MONSTER DAY.Při tom jsem pořád myslel na Bráchu na Štěpána, jestli se na nás dívá. Jaký by to bylo s ním. Chtel jsem mu zavolat a poslat MMSku aby viděl jak se mám krásně. Přál bych si aby to mohl také zažít.Určitě tam byl a jezdil s náma.